Potopení lodě Wilhelm Gustloff bylo největší námořní tragédií v dějinách. Zahynulo šestkrát více lidí než na Titaniku
30. ledna 1945 byl Wilhelm Gustloff torpédován sovětskou ponorkou S-13, když převážel uprchlíky z východního Pruska. O život při tom přišlo přibližně 9000 cestujících a členů posádky. Jednalo se tak o největší počet obětí potopení jedné lodi v historii mořeplavby.
Wilhelm Gustloff (25 484 BRT) byl postaven v roce 1937 jako nejcennější loď Kraft durch Freude (KdF). Wilhelm Gustloff byl pojmenován po vůdci NSDAP ve Švýcarsku, který byl zavražděn v roce 1936. Jeho jméno bylo vybráno pro největší řadovou loď flotily KdF. V roce 1937 byl při spuštění na vodu pokřtěn vdovou po zavražděném muži. Wilhelm Gustloff se stal vlajkovou lodí KdF. Ze začátku byl využíván jako „nástroj zábavy“ pro dělnickou třídu, přesně tak, jak si to představovala NSDAP. Na Wilhelm Gustloffu se pořádaly výletní plavby, koncerty a různé jiné kulturní aktivity. Dva roky se Wilhelm Gustloff plavil na výletních plavbách v Atlantiku, Středomoří a u pobřeží USA. V květnu 1939 začal však Wilhelm Gustloff plnit jiné úkoly. Spolu s loděmi Robert Ley, Deutsche, Stuttgart, Sierra Cordoba a Oceania se zúčastnil transportu legie Kondor ze Španělska do Německa. Wilhelm Gustloff spolu s ostatními loděmi připlul 24. května 1939 do Vigam kde vyložil zdravotnický materiál. 26. května 1939 vypluly lodě se členy legie Kondor z Viga a zamířily do Hamburku. Wilhelm Gustloff měl na své palubě 1 405 pasažérů.
22. září 1939 krátce po vypuknutí 2. sv. války byl Wilhelm Gustloff zařazen do Kriegsmarine jako nemocniční loď – Lazaretschiff D. Nemocniční lodě sloužily v německých ozbrojených složkách stejně jako v ostatních zemích podle přísně vymezených mezinárodních pravidel. Bylo požadováno, aby byly celé natřeny nabílo a měly na sobě jasně viditelný červený kříž. Bylo také zakázáno, aby loď měla jakoukoliv útočnou zbraň na palubě. První služba Wilhelm Gustloffu jako nemocniční lodi byla v Gdaňsk-Neufahrwasseru na konci německo-polské války. Prvních 685 zraněných byli vojáci z poražené polské armády. Wilhelm Gustloff pak sloužil v Gdaňském zálivu ještě několik týdnů.
Od května 1940 do července 1940 působil Wilhelm Gustloff v Oslu jako plovoucí nemocnice pro zraněné z německo-norské války. V červenci 1940 zamířil Wilhelm Gustloff do Německa s 563 zraněnými na palubě.
Během srpna a září 1940 se Wilhelm Gustloff připravoval, že bude sloužit u plánované invaze do Velké Británie, která byla nakonec zrušena. 20. října 1940 se znovu plavil do Osla, aby vzal na palubu 414 zraněných a převezl je zpět do Německa. Krátce po této cestě Wilhelm Gustloff ukončil službu jako nemocniční loď a byl přesunut do Gotenhafenu, aby sloužil jako kasárenská loď Kriegsmarine pro ponorky.
Od 22. září 1939 do 20. listopadu 1940 Wilhelm Gustloff vzal na svoji palubu 3 151 zraněných a nemocných a během čtyř plaveb přepravil 1 961 zraněných zpět do Německa.
Jako Wohnschiff (kasárenská loď) byl Wilhelm Gustloff pod kontrolou 1. Unterseeboots-Lehrdivision, a později 2. Unterseeboots-Lehrdivision. Wilhelm Gustloff kotvil v Gotenhafenu více než čtyři roky.
Wilhelm Gustloff byl ještě jednou nasazen do akce. V lednu 1945 byl součástí největší evakuace v dějinách na záchranu miliónů uprchlíků, vojáků, nemocných, zraněných a jiných utečenců před valící se Rudou armádou. Do akce byly nasazeny téměř všechny plavbyschopné lodě na Baltu, a to včetně velkých záoceánských lodí, které byly užívány jako kasárna a ubytovací lodě v Gdaňsku, Pilavě nebo Gdyni, jako byly Cap Arcona (27 561 brt), Robert Ley (27 288 brt), Hamburk (22 117 brt), Hansa (21 131 brt), Deutschland (21 046 brt), Potsdam (17 528 brt), Pretoria (16 662 brt), Berlin (15 286 brt), General Steuben (14 660 brt), Monte Rosa (13 882 brt), Antonio Delfino (13 589 brt), Winrich von Kniprode (10 123 brt), Ubena (9 554 brt) a Goya (5 230 brt).
Když 30. ledna 1945 opustil Wilhelm Gustloff Gdyni, bylo počasí velmi špatné. Síla větru byla 7, sněžilo, teplota -10°C. Za takovýchto podmínek bylo přežití ve vodě téměř nemožné. Wilhelm Gustloff měl na palubě několik protiletadlových děl a plul v doprovodu torpédovky Löwe. Proti ponorce byl Wilhelm Gustloff zcela bezbranný.
Podle lodních záznamů čítal seznam pasažérů 918 námořníků a důstojníků, 173 členů posádky, 373 členů ženských námořních pomocných jednotek, 162 zraněných a 4 424 uprchlíků, celkově tedy 6 050 lidí na palubě. Toto je úřední seznam lidí na palubě, ale ve skutečnosti nové výzkumy prokázaly, že na palubě nebylo 6 050 lidí, ale 10 582. Podle výzkumu se na palubě nacházelo 918 důstojníků a námořníků z 2. Unterseeboot-Lehrdivision, 373 členů ženských námořní pomocných jednotek, 173 členů posádky, 162 těžce zraněných vojáků a 8 956 uprchlíků, celkem tedy 10 582 lidé na palubě v kritický den vyplutí 30. ledna 1945.
V 21:08 30. ledna 1945 sovětská ponorka S-13 velitele Alexandra Marineska zasáhla poblíž Stolpské mělčiny třemi torpédy Wilhelm Gustloffa. Ten se okamžitě naklonil na pravobok, poté zpátky a opět na pravobok. Kapitán dal okamžitě vypálit záchranné světlice a vysílat SOS. Podle popisu Karl Hoffmana, očitého svědka, zasáhlo jedno torpédo loď na zádi přímo pod kormidlem hluboko pod čarou ponoru. Druhé torpédo zasáhlo loď v oblasti, kde se nacházel plavecký bazén. Třetí torpédo zasáhlo loď ve středu v oblasti přední strojovny a zničilo stroje. Brzy po útoku byla příďová nástavba pod vodou a záď se začínala zvedat nad čáru ponoru. Za padesát minut zmizel Wilhelm Gustloff pod hladinou a s ním 9 343 mužů, žen a dětí. Díky statečné práci německých lodí v oblasti se zachránilo 1 239 lidí. Torpédovka T-36 zachránila 564 lidí, torpédovka Löwe zachránila 472 lidí, minonoska M-387 zachránila 98 lidí, minonoska M-375 zachránila 43 lidí, minonoska M-341 zachránila 37 lidí, parník Gottingen zachránil 28 lidí, torpédovka TF-19 zachránila 7 lidí, nákladní loď Gotland zachránila 2 lidi a strážní člun 1 703 zachránil roční dítě.
Tragédie Wilhelm Gustloffa byla největší tragédií v námořní historii. Během evakuace ale nebyla poslední. Na Wilhelm Gustloffu zahynulo více než šestkrát více lidí než při do té doby největší námořní katastrofě – potopení Titanicu.